Aktuality

  • warning: Creating default object from empty value in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/modules/taxonomy/taxonomy.module on line 1418.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.
  • : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/includes/unicode.inc on line 311.


Taková normální čamakokská rodina

10. února 2012 jsme navázali spojení s Asunciónem prostřednictvím skype. Vzpomínáme na situaci v počátcích Checomacoco (před šesti sedmi lety), kdy jsme čekali půl roku na dopis zaslaný pozemní poštou...


Vidal
  • Vidal (25), student veterinárního lékařství. Má z ČR notebook a nyní si našel výhodné připojení k internetu pomocí přenosného modemu. Notebook je pro Vidala nezbytný, protože univerzitní studenti v Paraguayi nemají skripta, veškerý studijní materiál dostávají v powerpointu, event. v xeroxových kopiích, které jim draze prodávají jejich profesoři, aby si přivydělali k mizernému platu. Vidal právě dokončil zkoušky za třetí ročník a od března nastupuje do čtvrtého. Bude se ucházet o stipendium na své fakultě a na krajském úřadě. Díky dárcům z ČR mu přispíváme pravidelnou měsíční částkou cca 1 600 Kč na studijní potřeby a drahou městskou dopravu (žádné studentské předplatné v Asunciónu neexistuje). Pokud mu něco zbyde, může to použít na živobytí, nemá žádné jiné příjmy. Bydlí v holobytě, který mu přenechal zdarma náš účetní v Asunciónu. Každý měsíc také Vidalovi proplácíme výdaje za léky na léčení následků obrny očního nervu, kterou prodělal v roce 2010-2011 (všechny léky si nemocní v Paraguayi platí sami, Vidal za měsíc průměrně cca 300 Kč).

    Fanny
  • Fanny (43), Vidalova maminka. Přijela nedávno z Chaka do Asunciónu na zdravotní prohlídku. Po devátém (rizikovém) těhotenství ji před lety sterilizovali, má od té doby různé problémy. Absolvuje sérii vyšetření v okologickém centru, zatím bez nálezu. Doma v Puerto Diana se stará o nejmladší děti a maminku, založila si zelinářskou zahradu, chová kozy a slepice, manžel se jí a jejím dalším příbuzným strará o krávy darované z ČR.

  • Tani
  • Tani, manžel Fanny. Profesí je kovboj, ale také byl pro velkou oblibu opakovaně zvolen náčelníkem čamakokské vesnice Puerto Diana i zastupitelem v městské radě v sousední Bahia Negra. Je právě se starostou v Asunciónu, kde jednají s úřady o zavedení elektřiny do jejich oblasti a dokončení sjízdných komunikací v celé oblasti. Také se účastní jako člen výboru různých schůzí Unie indiánů z Chaka, která právě prochází reorganizací.

  • Angela
  • Angela (asi 90), jedna z nejstarších indiánek Čamakoko (první dcera doni Hermíny), maminka Fanny. Začátkem února absolvovala operaci šedého zákalu. Zákroku se velice bála, ale povzbudil ji úspěšný výsledek stejné operace jejího syna Nicanora, který ji díky našemu doporučení podstoupil na podzim. Po dobu rekonvalescence musí zůstat v hlavním městě a docházet na kontroly. Platíme Angele léky (operaci samotnou podpořil sponzor v Paraguayi), celkem asi 600 Kč měsíčně. Chceme jí a jejímu doprovodu přispět na dopravu po městě.

  • Maria Magdalena
  • Maria Magdalena (20), sestra Vidala, studentka třetího (posledního) ročníku střední zemědělské školy v Cerritu. Má nyní na starosti mladší spolužáky, kteří procházejí jednotlivými sekcemi na farmě, je také "patronkou" dvou prvňaček z Haiti, které neumějí španělsky (Magda se učí anglicky). Jako závěrečný projekt si zvolila chov slepic.

    Sineides
  • Sineides (17), další sestra, studuje rovněž školu v Cerritu, je ve druhém ročníku. Oběma studentkám platíme školné (cca 300 Kč měsíčně) a některé jednorázové výdaje na školní potřeby.

  • Soledad
  • Soledad (26), nejstarší sestra. S pomocí z ČR dosáhla vysokoškolského pedagogického vzdělání, učí na základní škole v indiánském "ghettu" v hlavním městě, jediná má stálý příjem (cca 3 200 Kč měsíčně). K absolutoriu jí chybí diplomová práce, stále odkládaná kvůli těžko pochopitelným byrokratickým překážkám ze strany její univerzity. Má dvouletého syna. Stará se právě o maminku a babičku, které se nevyznají v hlavním městě, vodí je po doktorech, vaří všem, pere atd. O víkendech se k ní nastěhují i sestry-studentky a sestřenice, Vidal a další návštěvy, aby mohli být ve velikém městě spolu.

  • Carlos
  • Carlos (28), manžel Soledad. Po půl roce bez práce byl právě přijat jako kurýr v obchodní společnosti. Rozváží svou motorkou zásilky a tržby po městě. Pracuje od 8 do 18 hodin za cca 250 Kč na den. V sobotu chodí na certifikované kurzy managmentu podnikání a informatiky (přispíváme mu na polovinu školného, cca 600 Kč měsíčně), chtěl by studovat na inženýra-agronoma a pak se vrátit s rodinou do Chaka. Pro svoji ženu a návštěvy z rodiny postavil malý cihlový domek o dvou místnostech na předměstí, vzal si půjčku na cihly a plechovou střechu, pravidelně ji splácejí z manželčina platu.

  • Hadasa
  • Hadasa
  • (21), další Vidalova sestra. Není s ostními v Asunciónu, ale hlídá ostatní sourozence v Bahía Negra. V roce 2010 začala v hlavním městě také studovat (ochranu přírody), ale protože "zlobila", tatínek ji po roce povolal zpátky domů. Pracuje nyní jako asistentka městké rady a ke svým 21. narozeninám dostala toto místo na stálo, "pod penzí". Organizuje v Bahía Negra vzdělávací kurzy pro obyvatelstvo a připravuje pořady pro místní rozhlasovou stanici, sama je i moderuje. Snaží se o ustavení pobočky některé univerzity v městečku a chce zde sama studovat, minimálně formou korespondenčních kurzů. Také ona dostala z ČR notebook. Domluvili jsme se, že si ho zatím ponechá, i když právě nestuduje, a že nám bude zprostředkovávat komunikaci s ostatními takovýmito "našimi" rodinami v Chaku. Máme jich tam kolem třicíti...
    

    Noví studenti zemědělského učiliště v Belénu

    28. ledna 2012
    Ze zemědělského učiliště v Belénu právě přišla potěšující zpráva:

    Sdělujeme Vám, že byly vyhodnoceny přijímací zkoušky a vybráni noví studenti pro tento školní rok. Všichni tři Vaši uchazeči měli výborné výsledky a byli přijati. Jejich celá jména jsou: Joaquín Gabriel Chamorro Vega, Julio Daniel Ortiz López a Carlos Andrés González Santos. Joaquín byl třetí nejlepší ze všech adeptů. Posíláme Vám fotografii.

    Celkový počet našich studentů v Belénu je tedy už jedenáct!

    6. února 2012
    Milí přátelé v České republice!
    Sděluji Vám, že právě začalo vyučování po prázdninách. Všichni jsme v pořádku zpátky a také nově přijatí studenti už jsou tu. Naše škola se jim dost líbí a my se jim snažíme se vším pomáhat a vysvětlovat jim, jak se co dělá. Není to, jako když jsme sem přišli my a všechno bylo úplně jinak, než jak jsme byli zvyklí z domova. Ale rok nám tu utekl jako voda, všechno jsme zvládli a už jsme tu zvyklí. Můj bratr se mě doma vyptával, jak to tu chodí, a já mu řekl: to víš, brácho, tam se musí makat! Ale stejně by sem chtěl jít, ale je mu teprve 15 let. Také můj bratranec by se sem rád dostal, ale má jen pět tříd. Ještě bych Vám chtěl napsat, že mě dost bolí záda. Každý den po zaměstnání od 13:30 sklízíme bavlnu, je strašné vedro, ale to se nedá nic dělat. A to je asi tak pro dnešek všechno.
    Váš Geraldo.

    

    Zpráva o stromečcích

    23. ledna 2012
    Milí přátelé v České republice!
    Sděluji Vám, že konečně vyschla cesta do Nueva Esperanzy. Zítra ráno nám starosta z Bahía Negra půjčí dodávku a odvezeme sazenice stromků. Jede Saulo, Graciela, Carmelo, Malchi a já, abychom je zasadili. Zkusíme Vám udělat nějakou fotku mobilem, protože fotoaparát tady nikdo nemá. Měli jsme ho půjčený od Saulovy dcery Rosy, ale už odjela s manželem do Brazílie. O stromečky se doteď starala Fany, takže je Vám jasné, že byly v dobrých rukou, žádný neuschl.
    Jinak o Nueva Esperanzu se nyní stará deset rodin, máme tam asi 200 kusů dobytka. Tento měsíc bude očkování, tak to spočítáme přesně. Vloni jsme měli zvířata porůznu kvůli té povodni, ale letos se zaměříme na další rozmnožování. Chtějí se k nám také připojit Leandro, Leavin, Marvincol, Machilina a Leoncio, kteří mají zatím dobytek v Puerto Esperanze. Hodně tu pršelo, takže nový tajamar je už způlky plný. Zdraví Vás a objímá
    Cándido
    

    Zpráva o stromečcích

    Belén, 10. ledna 2012
    Drazí přátelé a dárci v České republice!
    Protože jste mě pověřili, abych se postaral o převoz sazenic ovocných stromečků sazenic ovocných stromečků z naší školy domů, tak hlásím, jak to probíhalo. V sobotu 17. prosince brzo zrána jsem začal vybírat nejlepší sazenice. Dali jsme je do 9 krabic. V pondělí v jednu hodinu po poledni jsme odvezli stromky školní dodávkou do přístavu. Museli jsme jet nadvakrát. Bylo příšerné vedro. Loď byla narvaná, ale měli jsme štěstí, že jsme vybojovali místo. Jela spousta lidí a nákladního zboží, někteří celou cestu stáli. Jeli jsme 4 dny. Celou cestu jsme rostliny zalévali. Když jsem konečně uviděl naše, po tak dlouhé době, byl jsem opravdu šťastný. Do Nueva Esperanzy jsme se nakonec nedostali, protože celou dobu strašně pršelo, bylo bahno, nedalo se jít. Rostliny napadl nějaký hmyz, ale obstarali jsme hned insekticidy. Předal jsem rostliny strýčku Saulovi (on je náčelník Nueva Esperanzy) a vysvětlil mu, co všechno je třeba udělat. Teď už jsme zase zpátky ve škole, věřím, že letos školu v pořádku dodělám. Mám docela dobré známky. Čekalo nás tu překvapení - dárek. Český velvyslanec z Argentiny nám poslal mičudu, přikládám fotografii.
    Jonatan (první stojící vlevo)
    

    Novoroční zprávy z Paraguaye

  • Carlos: Šťastný nový rok, Boží požehnání a úspěchy ve všem, co podnikáte, v roce 2012 pro Vás a Vaše rodiny! Celou dobu od Vašeho odjezdu jsem nabízel svůj životopis různým podnikům, a teď konečně mám naději na dvě místa. Dám Vám hned vědět, kdyby to dopadlo. Mezitím jsem aspoň dokončil náš domek, chybí jen pořádné dveře, ale na ty snad našetříme. Mé ženě Soledad všichni říkají, že je to nejhezčí bydlení tady v naší kolonii Api v Asunciónu. Máme teď dva pokoje a koupelnu se záchodem! Na zahrádce nám kvete maracuja.
  • Sineides: Strávila jsem krásné prázdniny doma s našima v Puerto Dianě. Vánoce jsme oslavili krásně a za rozbřesku jsme se vypravili do Puerto Esperanzy (traktory tam nedávno protáhly širokánskou cestu!), abychom mohli být pohromadě se zbytkem rodiny. Byla to nááádhera! Na novoroční oslavy jsme tam chtěli také jet, ale strašně pršelo, tak byla cesta rozbahněná a nešlo to projet. Nad ránem tady došlo na jedné diskotéce k hrozné tragédii: dva kluci se poprali a jeden vytáhl nůž a bodl druhého. Zemřel na Nový rok, bylo mu teprve osmnáct. Jsme tím všichni otřeseni. Příští týden se vracíme do školy, musíme ještě zopakovat nějaké zkoušky za druhé pololetí. Doufám, že Vy se máte dobře a vše u Vás proběhlo hladce.
  • Vidal: Drazí přátelé, přeju Vám všem šťastný nový rok, plný radosti a zadostiučinění ze všech krás života. Udělal jsem v prosinci dvě zkoušky, v únoru mě čeká farmakologie a genetika. Strejček Carmelo vzkazuje, že máme tři nové uchazeče do zemědělské školy v Belénu, pojedou na přijímačky se studenty, co byli doma na prázdninách. Už jsou prý celí žhaví vrátit se do školy (fakt!). Ptají se, jestli jim (uchazečům) opravdu proplatíte jízdné do školy?
  • Soledad: Psala jsem Vám před Vánoci dlouhý e-mail, ale přišel Matýsek a vyrval mi počítač ze zásuvky, tak jsem o to přišla... Na začátku prosince jsem dělala tu poslední zkoušku z matematiky, mám z toho dobrý pocit, hodně jsme se učila a z Vašeho příspěvku jsem si taky koupila učebnici a kalkulačku a brala jsem kondice. Neřekli mi ale, jak jsem dopadla, prý až třetí týden v lednu. Snad mě to zas nebude stát další peníze. Termín obhajoby diplomky mi odložili na září 2012, protože té kolegyni, co spolu máme dělat výzkum, chybí 5 zkoušek. Já začínám s výzkumem na začátku února a kdyby to ona snad nedodělala, zažádám, že chci dělat diplomku sama. Nechci ztratit další rok. Dnes jsem podala přihlášku k přijímačkám do zemědělské školy v Cerritu mému bratranci Danielovi. Přijede 22. ledna, snad se dostane!
  • Cándido (prezident Asociace Checomacoco-Paraguay): Přeju všem přátelům v ČR vše nejlepší do nového roku! Strávili jsme s manželkou a dětmi svátky v Asunciónu. Musel jsem přijet, mám velké starosti. Náčelník Puerto Esperanzy usiluje o to, aby nám zabavil náš nový tajamár. Obesílá různé úřady různými nótami a říká, že žádná asociace Checomacoco neexistuje. Tak to tady obíhám. Do Nueva Esperanzy má jet v lednu komise z INDI, aby zjistila, zda to místo existuje... Na konci roku v Chaku hodně pršelo a tajamar se už prý pěkně plní vodou. Ti, kdo zatím váhali, tam teď poženou dobytek z pobřeží. Dnes tam dorazilo prvních pět lidí. Sazenice stromečků studenti v pořádku přivezli do Puerto Esperanzy, nemějte obavy. Ale pořád pršelo, takže se nedalo dostat do Nueva Esperanzy. Starosta z Bahia Negra nám slíbil, že jakmile vyschne cesta, půjčí nám náklaďák, abychom to tam dovezli. Vzal si to na starost Carmelo se ženou a jeho sestra Graciela. Studenti se v pátek 6. ledna vracejí do Belénu. Můj syn Diego byl na prázdninách s námi v Asunciónu. On chodí rád po diskotékách, tak jsem ho chtěl mít pod kontrolou, když jsem nebyl doma v Bahia Negra, aby neprovedl nějakou hloupost. Na Silvestra to tam bývá nebezpečné. Jako bych měl předtuchu. Jeden sedmnáctiletý mladík tam zapíchl druhého, osmnáctiletého... Vracíme se domů tento týden, Diego jede do školy. Rozhodli jsme se se ženou, že se co nejdřív přestěhujeme na stálo do Nueva Esperanzy. Dům zatím nemám dokončený, protože mi došly peníze, ale nějak to dopadne.
  • Emigdia: Zrovna dnes na Tři krále jsem si vyzvedla zbytek věcí, co mi napodruhé přivezl don Martin z Adventury. Byla jsem na svátky na venkově u známých, tak jsme se bohužel nesetkali. Jsem opravdu šťastná! Jak jste věděli, že to, co jste mi poslali, je přesně to, co jsem tak potřebovala?!? Moc Vám děkuji, za ty věci, za Vaši lásku a za všechno.
  • 

    Checomacoco na facebooku

    Fotografie z naší poslední cesty do Puerto Esperanzy, ze středních zemědělských škol v Cerritu a Belénu a také snímky z nové osady Nueva Esperanza, jak jsme ji viděli v září 2011 i jak nás průběžně informují o jejím budování (NUEVA ESPERANZA_construcción) přátelé z Chaka vlastní fotodokumentací, jsou umístěné v několika albech na facebookovém profilu checomacoco.
    

    Čerwuiš

    Prosinec 2011
    Vyšla kniha A. V. Friče Čerwuiš aneb z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu - příběh indiána z kmene Čamakoko, který společně s cestovatelem Fričem přijel v roce 1908 z Gran Chaka do Prahy. Z každé zakoupené knihy poskytuje nakladatelství 10 Kč na projekty Checomacoco.
    

    Poděkování z Kuby

    Studentka pátého ročníku mediciny Emigdia právě obdržela náš finanční dar 850 eur, léky a osobní věci (po dvou letech hledání, jak to dopravit do Santiaga de Cuba; děkujeme Martinovi a CK Adventura). Píše:
    Santiago de Cuba, 12. listopadu 2011
    Vážení dárci,
    cítím se provinile, protože nedokážu najít správná slova ani náležitou formu, jak Vám vyjádřit svou vděčnost za to, že mě podporujete na studiích. Naplňuje mě radostí, že na opačném konci světa jsou lidé, kteří mi přejí úspěchy ve studiu a tolik mi pomáhají, ačkoliv mě neznají. Je to nádhera, že mohu počítat s takovými lidmi, kteří mi přejí dosáhnout mé mety a navíc mi pomáhají finančně a materiálně. To nejdůležitější pro mě je však ten pocit, že jsou lidé, kteří při mě stojí a nezištně mi pomáhají. Hodně to pro mě znamená, dává mi to sílu jít dál a povzbuzuje mě to ustát těžké chvíle.
    V současné chvíli dělám "kolečko" po různých oborech, teď právě na dermatologii. Podle mého názoru 3 týdny na jednu specializaci nestačí, ale takový máme prostě studijní program. Snažím se z toho alespoň vždy vytěžit maximum. Mám už za sebou urologii, oftalmologii, ORL. Během praxe se vždy seznámíme s tím základním z oboru, s nejčastějšími a nejdůležitějšími případy, a učí nás, jak postupovat v obvyklých situacích. Čeká mě ještě 6 týdnů na psychiatrii (také dost málo na tak složitý obor), všeobecné lékařství a na závěr ortopedie. Pátý ročník má prostě nejnabitější program, ale je to také to nejzajímavější, co jsem dosud absolvovala, protože je to velmi praktické. Přestože si každý nakonec vybereme nějakou specializaci, je důležité mít přehled o všem, aby byl člověk připravený na jakoukoliv věc a měl ponětí, jak se zachovat.
    Mám velké plány, co bych chtěla dělat, až se vrátím domů. Budu muset kvůli stipendijnímu závazku pracovat v sociální sféře, nevím, jakou práci seženu a jestli to bude poblíž mé komunity. Chtěla bych ale také pomáhat lidem, kteří mají zájem něčeho dosáhnout a kteří pro to také něco dělají. Vím, jaké to je - nestačí chtít, vyžaduje to mnohem víc. Chtěla bych jednou sama podporovat druhé jít krůček po krůčku za lepším životem, jako to děláte Vy. A chtěla bych také pokračovat ve studiu, specializovat se na nějaký obor - zatím mě nejvíc zajímá pediatrie a gynekologie a porodnictví, ale kdoví, jak to dopadne. Také musím pomýšlet na osobní život. No ale nyní musím soustředit síly do závěru studia a opakovat, co jsem už pozapomněla, abych byla po promoci dobře připravená pro praxi.
    Děkuji tedy Vám všem a jmenovitě Vlastě Bursíkové, Miloslavu Dočkalovi a jeho rodině, MUDr. Pavlu Fričovi, MUDr. Evě Králíkové, MUDR. Petře Petrovské, Janu Pivoňkovi, Ireně Ryantové, Alici Řezníčkové, Janu Smejkalovi a manželům Anně a Ivanovi Tkáčovím. Děkuji Vám neskonale a slibuji, že budu studovat co možná nejlépe, abych Vám vynahradila Vaši pomoc a abych jednou i já mohla pro druhé dělat to, co Vy teď děláte pro mě. Srdečně Vás zdravím a budu Vás nadále informovat, jak probíhá mé studium.
    Emi
    P.S. Zapomněla jsem poděkovat za fotografie mé rodiny, byla jsem tak dojatá, že jsem celou dobu plakala, když jsem si je prohlížela a četla Vaše dopisy. Maminka mi připadá smutná, to mě znepokojuje... Nedávno mi poslal jeden kamarád fotografie mé mladší sestry - byla jsem velice překvapená, jak vyrostla, a trochu mě vyděsilo, že kdybych ji potkala na ulici, asi bych ji nepoznala..."
    

    Konec školního roku v Paraguayi

    Návštěva ze senátu v "prasečí porodnici"
    V Paraguayi se blíží léto a v prosinci až lednu nastanou hlavní prázdniny. Naši studenti žijí ve znamení zkoušek.
  • Střední zemědělskou školu v Cerritu v sobotu 29. října navštívila delegace z českého senátu, která je právě na státní návštěvě v Paraguayi a Brazílii. Naše studentky Magda, Yudith a Sineides ji provedly po areálu a předvedly zbrusunovou "prasečí porodnici", která vznikla díky grantu MZV ČR. Magda, která vyniká svými organizačními schopnostmi, byla pověřena řízením této nové školní sekce. Yudith se zase nejvíce osvědčuje v sekci "marketing", umí dobře nabízet zboží na trzích a po domech, škola studentům dává 10 % z prodeje. Rozhodla se, že o prázdninách nepojede domů do Puerto Esperanzy, protože by za zpáteční jízdenku utratila všechny svoje těžce našetřené peníze (rodiče jí přispět nemohou). Chtěla by si koupit něco na sebe a najít si na prázdniny nějakou brigádu.
  • Osm studentů zemědělského učiliště z Belénu začalo v druhém semestru objevovat internet a facebook (svůj profil si museli povinně založit v rámci výuky a také, aby mělo vedení školy lepší přehled o jejich aktivitách ve volném čase v internátu). Diego se dal na fotografování (mobilem) a informuje obrazem o všem, co se ve škole děje. Vyvrcholením druhého semestru byl agrotrh ve školním areálu, otevřeném minulý víkend pro veřejnost.
  • Na prázdniny také netrpělivě čeká skoro-absolventka pedagogické fakulty Soledad. Nebude se muset věnovat svým žáčkům z první třídy a začne konečně pracovat na diplomní práci. Píše ji společně s dalšími dvěma kolegyněmi, každá provede vlastní výzkum efektivnosti studia indiánů na středních školách, Sole bude spolupracovat se střední zemědělskou školou v Cerritu. Její manžel Carlos ukončí zkouškami 1. ročník nástavbového studiua (informatika, manegment) a bude se připravovat na přijímací zkoušky na agronomii. Vidal právě odjíždí do Concepciónu, aby tam do prosince složil na své bývalé veterinární fakultě zkoušky (parasitologie, epidemiologie, fakmakologie, sociologie a genetika), které mu chybějí z 3. ročníku, kdy onemocněl. Pak bude moci od nového semestru pokračovat řádným studiem 4. ročníku v Asunciónu. Studentce Emigdii, která již pátým rokem úspěšně studuje medicínu díky státnímu stipendiu na Kubě, se nám právě podařilo odeslat finanční a materiální podporu (820 eur - tj. 17 928 Kč vybraných 2. 11. 2011 z našeho transparentního účtu, hygienické a školní potřeby, oblečení) díky cestovní agentuře Adventura.
  • Jsme zvědaví, jestli se pro nový školní rok objeví další zájemci o studium středních a vysokých škol.

    

    Vyhlídky do budoucna

    Porada v Nueva Esperanza
    Bocaina Tajamar
    Stavba prvního domu
    31. října 2011
    Nikanor, který se stará o "české stádo", je po úspěšné operaci šedého zákalu, oko se mu dobře hojí a během několika dní bude moci odjet z Asunciónu domů, do Chaka. Bude překvapen, jak jeho lidi za tři týdny pokročili. V osadě nazvané Nueva Esperanza, kterou založili letos v létě, se právě dokončuje stavba velké vodní nádrže na dešťovou vodu (tajamar) a navazující systém pro napajedla pro dobytek (ale i pro lidi, protože ve vnitrozemí jinou možnost získat vodu nemají). Těžká technika, kterou bylo třeba kvůli tomu dopravit, současně zprůchodňuje provizorně vysekanou cestu z Bahía Negra a odtud také do Puerto Esperanzy. Cándido, který tento projekt prosadil, si staví první domek. Jeho dcera, patnáctiletá Ruth, které se zjara narodila holčička Diana, nám včera z Bahía Negra přes facebook napsala: Dnes se tu na skok stavil můj manžel Arcenio, aby si dobil mobil, protože v Nueva Esperanza ta možnost není. Pomáhá se vším tatínkovi a příští týden dodělají náš domeček, takže tam budu moci s Diankou taky odejít. Jo a Arcenio říkal, že prý už jim vzešla semínka, která s tátou zasili.