Aktuality

warning: Creating default object from empty value in /home/checomacoco/WWW/checomacoco.cz/modules/taxonomy/taxonomy.module on line 1418.


...

Červené varování nahoře neohrozí nijak Váš počítač. Je to jen upozornění pro nás, že naše stránky jsou už za hranicí životnosti. Omlouváme se...


Přednáška v Chodovské tvrzi 26. 1.

Ve čtvrtek 26. ledna od 18 hodin máme přednášku v Chodovské tvrzi na Praze 4. Promítneme "světelné obrazy" (jak říkával A. V. Frič) a pohovoříme o našich výsledcích za desetiletí činnosti. Srdečně zveme!!


Graciani je zemědělským instruktorem

Náš student GRACIANI BARBOZA úspěšně zakončil studium na zemědělském učilišti v Belénu a obhájil svoji závěrečnou práci "Slepičárna". Po letních prázdninách, které v Paraguayi právě začínají a trvají do února, by se chtěl do Belénu vrátit, pracovat zde jako praktikant a dodělat si v červnu maturitu v sobotních kurzech. Rádi ho podpoříme!

Napsal nám:
"Děkuji Vám za Vaši lásku a pochopení a že jste mi věřili. Když jsem byl doma, můj život neměl žádný smysl ani cíl, nevěděl jsem, co mám dělat pro to, abych změnil svůj život, i když jsem tvrdě pracoval, ale bez valného efektu. A teď je ze mě zemědělský instruktor a příští semestr bych si chtěl ještě dodělat maturitu. S tímto vzděláním se mi bude lépe čelit všemu, co mě potká a nemám z ničeho strach. A to všechno díky Vám, že jste mi dali tuto příležitost. Vím, že ani pro Vás to nebylo nic lehkého celé dva roky mě pravidelně podporovat. Dělal jsem vždy všechno pro to, abych Vám dokázal, že si to zasloužím, i když mě to často stálo hodně úsilí, únavy, nervů i slz, ale všechno se to proměnilo v můj nynější úspěch. Jsem na sebe hrdý a celá moje rodina je taky na mě hrdá. Doufám, že i Vy. Děkuji Vám opravdu za všechno.
Graciani, Belén, 13. 12. 2016"


Cristian odmaturoval

Náš student Cristian úspěšně odmaturoval. Je mu 25 roků, pochází z 8 dětí. Pracuje intenzivně na sobě a na tom, aby "jednou něčím byl". Absolvoval jako dobrovolník vojenskou službu, pak studoval zemědělské učiliště v Belénu (je specialistou na chov hovězího dobytka). Letos si v hlavním městě ve večerních kurzech dodělal maturitu, mezitím si vydělával jako myč oken mrakodrapů. Rád by nyní studoval zootechniku na univerzitě. Jsme na něj pyšní a vynasnažíme se mu i nadále pomáhat k dosažení jeho snu.



Pozdrav z Kuby


Píše nám student medicíny Joaquín z Kuby:

Srdečně Vás zdravím z Kuby! Moc mě pobavil komentář tety Yvonny, co dala na facebook k mé fotografii: Takový hubený doktor?!? Je pravda, že po místním jídle člověk moc neztloustne, ale lékař mi řekl, že v mém věku nevadí shodit nějaké to kilo, taky mám dost stres z učení, ale není to nic vážného. Každopádně vám děkuji za ty vitaminy (Centrum), které pravidelně beru.

Asi víte, že zemřel prezident a comandante Fidel Castro – všichni studenti dostali týden volno, aby se mohli účastnit manifestací a různých pietních akcí: byl to on, kdo nám dal stipendium a možnost přijet sem studovat medicínu.

Co se týče mého studia, tak je všechno v pořádku, máme průběžné zápočty a všechno v pohodě zvládám. Jsem v našem kruhu jediný španělsky mluvící, ostatní mluví francouzsky, anglicky atd., takže mám smůlu, protože profesoři mě vždy zkoušejí do větší hloubk,y když se se mnou domluví :-) Ale je to výhoda, protože výuka je ve španělštině i pro všechny cizince. Jakž takž se domluví, ale jsou na mě dost závislí, protože třeba u všech písemných úkolech se hodnotí i pravopis.

Jinak zdejší počasí je fakt hodně nezvyklé, teď například začíná zima, což znamená, že je v noci dost zima, ale ve dne velice horko. O nedělích chodím do rodiny paní Nadie, jsou na mě všichni moc hodní a připadám si, že tam patřím.

Mám velkou prosbu, doufám, že to nebudete považovat za drzost. Kdyby sem někdo jel, potřeboval bych STETOSKOP a TONOMETR (přístroj na měření tlaku), jsou to základní lékařské přístroje, které se tady nedají sehnat. Tak když by to šlo, byl bych vděčný. Také bych ocenil, kdyby byla možnost, jestli byste mi prosím nesehnali nějaký mobil, protože do mého tabletu se nedá dát simkarta...

Nemám, koho jiného bych požádal, a vím, že vy jste vždy při mě. Mám radost, že s vámi můžu být ve styku, i když je to velice zřídka, protože tady není mnoho příležitostí se dostat k internetu, je to tu celkově dost těžké, ale nestěžuju si. Zvykl jsem si na klima i na vše a jsem rád, že mohu studovat. Děkuji Vám...

4. 12. 2016



Virginiova zahrada

V září 2016 jsme podpořili našeho absolventa zemědělské školy v Belénu Virginia finanční částkou cca 12 000 Kč na nákup nářadí, osiva a dalších věcí pro založení rodinné zahrady u domku jeho rodičů v Puerto Dianě. Pozemek má rozlohu 15 × 15 m, je potřeba ho oplotit, zřídit malý záložní rezervoár na vodu na zalévání (pro případ, že nebude fungovat obecní vodovod), zorat, zastínit záhony a zasít. Virgino nám napsal:

Děkuji všem z České republiky, kdo mě podpořili, bylo to tak už na škole, že jste mi vždycky podali pomocnou ruku, když jsem potřeboval. Jsem vám vděčný i za to, jak mě na dálku učíte, jak nezmalomyslnět, když jsou problémy, a zkoušet to dál. Zkusím vám teď ukázat, že moje školení v Belénu mělo smysl. Také naši jsou vám velice zavázaní, budou mi pomáhat, hlavně maminka.

Nyní nám poslal informaci náš spolupracovník Carlos, veterinář, který se právě vrátil z Chaka:
Pozdravuje Vás Virginio, říkal, že moc není na psaní, tak abych Vám vyřídil, že už si s bratrem a jedním kamarádem pokácel palmy na kůly do plotu a přivezl je z lesa domů. Najal si na to člověka s motorovou pilou a traktor s valníkem, tyto náklady zaplatil ze svého (dělá nočního hlídače v místní nemocnici). Jeho rodina je početná, mají 8 synů a 2 dcery a rodiče jsou vyjímeční svou pracovitostí a úsilím, jak zaopatřit všechny děti. Výjimečné je také to, že je to maminka, která trvá na tom, že děti musejí mít vzdělání, protože to bývá záležitost otců (nejmladší chodí ještě na základní školu, další ze synů Graciani dokončuje učiliště v Belénu). Otec a jeden syn jsou rybáři, maminka Quivita se stará o rodinu a také vyrábí led na prodej a prodává ulovené ryby, je opravdu velice pracovitá, všude má pořádek a kolem domu ovocné stromy. V rodině mají pevná pravidla a rodělené úkoly, každý musí nějak přispívat k chodu domácnosti, uklízet, zametat, zalévat, krmit slepice a prase. Mít zelinářskou zahradu byl jejich velký sen, tak se k tomu snad krůček po kroku dopracují.


Podzim v Čechách = jaro v Paraguayi 2016

  • V Puerto Esperanze probíhá další malá vzpoura proti náčelníkovi, který je u moci již jedenáct let a mj. uzavírá bez vědomí komunity různé smlouvy a obchody s úřady a soukromou dřevařskou firmou, která masivně kácí v okolí. Naposledy se případ (obchod s uhlíkem vázaným v biomase) dostal až do novin, ale tím to opět skončilo. Vládní úřad pro indiánské otázky odmítá protiprávně již od srpna 2015 zaregistrovat nově zvoleného náčelníka (ačkoliv se volby z rozkazu úřadů již dvakrát opakovaly), ve vesnici se mluví o korupci. V čele "odboje" je Rodolfova rodina (on sám však je v ústraní).
  • Podporujeme nově studenta práv Santiaga. Je ve druhém ročníku, obor ho velice baví a zajímá. Přispíváme mu na učebnice. Pomáhá v hlavním městě s úředními věcmi příbuzným z vesnice. Říká, že je na čase, aby věci vzali do ruky mladí.
  • Ukončili jsme podporu studenta veterinárního lékařství Vidala. Chybí mu poslední semestr a diplomová práce, ale z osobních důvodů to vzdal. Má dítě a rozvrácený vztah, zadlužil se, zneužil příspěvek na studium pro soukromý účel. Doufáme, že krizi překoná a sám univerzitu dokončí.
  • Státní univerzita v Asunciónu byla opět dva měsíce ve stávce proti korupčním praktikám vedení (nastoupilo před rokem za stejných okolností). Věc není zcela ukončena, ale studenti s učiteli uzavřeli příměří, aby mohla pokračovat výuka a zkoušky. Budoucnost je nejasná. Týká se to i naší studentky veterinárního lékařství Estely.
  • Náš jediný student střední zemědělské školy v Belénu Gracianiv listopadu zakončí studium jako instruktor drůbežích chovů. V učilišti zůstane ještě dalšího půl roku, aby si mohl dodělat maturitu na gymnáziu v sousedním městě. Píše: "Jsem vám velice vděčný za tuhle příležitost a za vaši pomoc a za to, že jste při mně v těžkých chvílích. Vím, že to ani pro vás není jednoduché pořád shánět peníze na moje vzdělání, ale chtěl bych, abyste to věděli a taky, že udělám všechno, abych vám dokázal, že jsem si to zasloužil. Uteklo to jako voda, na Vánoce už budu "absolvent". Mám vás rád a objímám vás."
  • "Český" dobytek v Puerto Esperanze i Nueva Esperanze se stále pase, chov pokračuje a hodně lidem pomáhá realizovat jejich plány. Mnoho rodin posílá děti na studium. Děti rostou, zakládají rodiny a rodí se jim děti. Sledujeme je na facebooku, mobil má skoro každý...
  • Po osmi měsících čekání po příbuzných v Asunciónu (a po našich telefonických intervencích) byla operována Angela (96), nejstarší dcera tetičky Hermínie. Měla nádor na paži a velké bolesti. Zaplatili jsme věci potřebné pro operaci (pacienti si je musejí koupit a donést do nemocnice) a také některé výdaje s její dopravou na různé konzultace a vyšetření, na která ji různí lékaři a nemocnice pořád dokola posílali. Nezaplatili jsme však žádný úplatek. Podle posledních zpráv se operace zdařila. Přejeme Angele brzkou rekonvalescenti a návrat do milovaného Chaka.
  • 

    Prohlášení Náčelníka Checomacoco

    Já, Náčelník Checomacoco jsem dne 18. 6. 2016 vyhrál v barvách Checomacoco 1. ročník Příbramského půlmaratonu (v kategorii dědků). Součástí první ceny byla finanční odměna 400 Kč. Od okamžiku, kdy jsem v dětství dočetl knihu "Klapzubova jedenáctka", mám jasno v problematice profesionalismu ve sportu. Proto se zříkám této částky a věnuju ji ve prospěch Checomacoco. Howgh.

    viz náš transparentní účet číslo 2800123841/2010
    

    Joaquín píše z Kuby

    Havana, 13. června 2016

    Moji milí, píšu vám, protože jsem to už dlouho neudělal a vím, že si o mě děláte starosti. Je tady však těžké dostat se k internetu. No ale: mám se dobře, jsem zdravý, ve škole vše ok, přes problémy, které jsem měl v minulém semestru (okradli ho na koleji, mj. přišel o tablet se všemi studijními materiály). Máme teď zkouškové období, zatím mám všechny zkoušky za druhý ročník v pohodě.

    Žít a studovat v cizině není nic lehkého, studium a vůbec pobyt zde dá hodně úsilí, zvykal jsem si těžko na zdejší podnebí a zvyklosti, ale poslední dobou se věci mění, hlavně poté, co tu byl americký prezident. Předtím jsme platili 5-7 dolarů za hodinu na internetu, a teď jen 2 dolary. Ale ve srovnání s Paraguayí je tu velice draho, přestože klesly trochu i ceny potravin. Když mám čas, tak si sám vařím, hlavně o víkendu, protože to, co nám dávají v menze je fakt hnus, kromě toho, že je to každý den stejné, nikdy jsem si nic takového ani neuměl představit, ale přesto jsem vděčný kubánské vládě za stipendium, i když způsob života tady je fakt těžký. Ale mně to zas až tolik netrápí, jsem tu hlavně kvůli studiu, které je tu vynikající, a jsem spokojený i proto, že v naší zemi je tento obor velice drahý, málokdo si to může dovolit, a už vůbec ne ten, kdo nemá zajištěný příjem. Myslím, že v tomhle jsem jiný než moji paraguayští kamarádi a spolužáci ze všech škol, kterými jsem doma prošel, protože nikdo z nich moc nepřemýšlí o budoucnosti, prostě žijí ze dne na den, ale nemyslí na to, co bude potom. Ale já o tom přemýšlel odjakživa a nic mi nezabrání v tom, abych šel za svým lékařským vzděláním. Chtěl bych pomáhat lidem ve své zemi, nejen indiánům, ale i chudým Paraguaycům, kteří potřebují zdravotní péči snad ještě víc - např. když jsem byl na zemědělské škole v Belénu, viděl jsem spoustu ubohých lidí na venkově v okolí, kteří tolik potřebují zdravotní péči, jsou to oblasti zcela odříznuté od civilizace a nemocnic, jejich životní způsob, zvyky a chudoba jsou podobné jako v indiánských komunitách.

    K mému cíli mám ovšem ještě daleko, protože jsem si vybral jako obor chirurgii, což znamená po ukončení studia všeobecného lékařství (ještě 4 roky) další 4 roky, čili celkem 8 let. Ale co jsem si předsevzal, to dokončím. Fandím lidem, kteří chtějí studovat a jednou je budu sám podporovat. Vždycky jsem to taky vtloukal do hlavy svým kamarádům, jak je studium důležité, ale připadá mi, že jim to šlo jedním uchem dovnitř a druhým ven... Ale každý má mozek v hlavě, už nejsme děti, každý se musí rozhodnout sám za sebe, zda vezme život do svých rukou.

    14. května jsem byl spolu s ostatními 5 paraguayskými studenty tady pozván na naši ambasádu na oslavu státního svátku (den nezávislosti Paraguaye), bylo národní jídlo, tance a zpěvy... Tady je teď léto, vedro a pořád prší, ale už jsem zvyklý.

    Děkuji všem dárcům za jejich podporu, vážím si toho a přeju jim všechno nejlepší. Snažím se studovat co nejlépe a také se ve volném čase učím různé jazyky, jednou se pustím i do češtiny :-)

    

    Graciani píše z Belénu

    Náš jediný současný student zemědělského učiliště Graciani prožívá svůj druhý rok ve škole. Přibral si ještě sobotní maturitní kurz v sousední Horquetě. Píše nám:
    Předem mého dopisu posílám srdečné pozdravy a objímám všechny své dárce. Pak Vám chci sdělit, že jsem zdráv, že jsem zde velice spokojený a mám pěkné vztahy se spolužáky. Dostal jsem od Vás všechny školní pomůcky, které jsem potřeboval, a také peníze na jízdenky do Horquety, za což jsem velice vděčen, protože budu mít za rok maturitu. Také děkuji, že mě pořád povzbuzujete a píšete mi, když je mi těžko, a někdy je mi opravdu velice těžko, protože jsem tak daleko od mé rodiny a někdy bývám nachlazený a na všechno sám. Ale snažím se, protože potom budu moci být šťastný. Pokud jde o práci, tak mě zařadili do slepičárny, mám na starosti slepice-nosnice a to se mi líbí tady ze všeho nejvíce. Pokud jde o výuku, tak máme dobré učitele, kteří nás všemu moc hezky učí. Jsem tak rád, že mě máte rádi, mám Vás také rád.
    Výstavbu "slepičárny" v Belénu financovalo na naše doporučení Ministerstvo zahraničních věcí ČR jako malý rozvojový projekt.